February 2011

Začátek temnoty..

28. february 2011 at 18:19 | RawR-LaDy |  Příběhy,Povídky
23:00 A já sedím na parapetě, dívám se do tmy a kouřím cigarety jednu za druhou. Jsem doma úplně sama, tak jsem si pustila na celé kolo Tokio Hotel a jejich Rette Mich a listuju ve svém tajném deníku do kterého si píšu pečlivě už 4 roky a vzpomínám na časy které se už nedají vrátit zpátky. po tváři mi stékají slzy, když se zastavím na stránce, kde jsem poprvé o něm neco napsala. Jsou to už čtyři roky a pořád k němu cítim lásku a nejde to zastavit. Vždycky, když jsem si řekla, že na něho zapomenu, že musím jít dál, objal mě nebo se na mě krásně usmál a já jsem v tom zase lítala. Celé čtyři roky jsem se snažila zamilovat do kluka u kterého jsem měla jistotu, že by mi lásku opětoval, ale v mojí mysli byl pořád jenom on. Zkoušela jsem všechno, nechodila do školy, nepsala jsem si s ním, snažila jsem se mu prostě vyhýbat, ale nejde to věčně.
23:15 a já kouřím už asi desatou cigaretu. Venku začalo pršet a byl už větší chlad, tak jsem si oblékla mikinu. Aspoň jsem schovala své zjizvené ruce a bylo mi trošku teplo. Listovala jsem dále v deníku, byla jsem právě u Vánoc. ,,Důkaz prátelství, " a dál mi zabalenou krabičku. Když jsem jí rozbalila a krabičku otevřela byl v ní prstýnek..Pročítala jsem si řádky a podívala jsem se na ruku. Od toho dne jsem měla ten prstýnek pořád u sebe a opatrovala jsem ho jak nejvíce jsem mohla. Důkaz kamaradství..kamarádka..To jsem to dopadla. Spustila jsem další lavinu slz a pstýnek jsem naštvaně, zoufale, smutně a vystresovaně sundala z prstu a hodila do koutu svého pokoje.
23:30 a já jsem ve svém deníku došla až do třetího ročníku na Vítkovické střední, kde jsem krátce popsala týdenní ozdravný pobyt se svojí třídou, ale pořádně jsem se rozepsala u jednoho žážitků...
Tak jsem se konečně vrátila z ozdravného pobytu a z mé postele mě už hodně dlouho nikdo nevyžene! Pobyt byl úžasný až na některé hry, díky ním má okousané nehty nudou. Jedině hra, která byla pro mě záživná byla flaška. Flaška padla na něho a když se má kamarádka podívala na mě a mrkla a bylo mi hned vše jasný, ,,Polib jí," tuhle větu slyším pořád dokola v mé hlavě jakoby jí říkala právě teď. On seděl vedle mě, jenom se na mě vytočil, položil svojí ruku na můj krk a nahl se ke mně. Když už naše rty byly blízko sebe tak se zastavil a podíval se na mě, ,,Je to jakobych líbal svojí sestru, ale hra je hra, " a pak se naše rty spojily.
23:45 a já si dokolečka čtu větu jak se naše rty spojily. Prstem jsem se jemně a pomalu dotkla svého rtu a zavřela jsem oči. Dneska jsou to přesně čtyři roky co ho miluju a on to nevidí. Dopadla jsem jako jeho nejlepší kamarádka, jako sestra. Nemohla jsem jít už dál. Čtyři roky jsou na mě moc a páty rok bych už psychicky nezvládla, hlavně ne v jeho blízkosti
23:50..Utřela jsem si slzy a vzala jsem prstýnek se ze mě. Ubližuje mi šíleně moc. Byla jsem pevně rozhodnutá..Nový den už nezačnu..Vzala jsem dopis, který jsem mu napsala. Vložila do obálky naši fotku, byl na ní tak krásný. Přála jsem si aby byl jenom můj, jenže on moje přání neznal a stejně vím, že by mi ho nesplnil. Byla jsem obklopena stěnami a ty se na mě uzavíraly. Snažila jsem se křičet ale nešlo mi to
23:55 a já jsem byla připravená. Se vzpomínkami a se slzami v očích jsem vzala žiletku do ruky. Vím, že mi to v životě neodpustí, ale já už opravdu nemám východisko. Bral mě za nejlepší kamarádku aniž by tušil, že celé čtyři roky chci být víc než ta nejlepší kamarádka. ,,Miluji tě," šeptla jsem si pro sebe a jela jsem žiletkou přes zapěstí. Tlačila jsem na ní čím dál víc- Necitíla jsem bolest, cítila jsem pocit svobody. Zopakovala jsem to ještě pět krát. Nemohla jsem se toho skvělého pocitu nabait a chtěla jsem ho víc a víc. Když už jsem chtěla po sedmé, došly mi síly, žiletku jsem upustila na zem a sama jsem k zemi klesla. Měla jsem ruku na zemi a pozorovala jsem číl dál větší, červenou skvrnu na bílém koberci. Cítím to..blíží se konec..
23:58..Vyzvání mi signál, že mi přišla smsmka a to mě vytrlo z mého tranzu. Kdo mi teď může psát? Pomyslela jsem si..Chtěla jsem vstanout, ale byla jsem už až moc vyčerpaná a klesla jsem zase k zemi. Byla jsem zoufalá, kdo mi teďkom může psát? Co když je to on? Co když se něco děje a on očekává ode mně pomoc, ale u mě jí nenajde, protože já tu právě umírám. Krásný pocit svobody byl náhle pryč a já chtěla být s ním...
23:59 a já se snažím dostat ke svému telefonu, který jsem nechala ležet na stole. Když se mi konečně podařilo postavit, udělala jsem jeden krok a můj telefon začal vyzvánět. Tentokrát mi už ale někdo volal. Zpanikařila jsem a snažila jsem se dostat k telefonu co nejrychleji. Ztratila jsem ale hodně krve a začala se mi motat hlava. Spadla jsem na zem a snažila jsem se zachytit o stůl. Stůl jsem na sebe, ale převrhla a on zcelou váhou spadl na moje tělo. Všechny věci co byli na něm se sesypaly kolem mě. Hlava se mi točila ještě víc, připadála jsem si jakobych jezdila na kolotoči a díky tíhy stolu jsem se nedokázala ani pohnout.
00:10..Vzdala jsem booj se svým slabým tělem a velkým, těžkým stolem, který na mě ležel. Mobil ještě pár krát zazvonil ale pak už utich a já vnímala opět depresivní ticho. Měla jsem už zavřené oči a čekala jsem na smrt. Cítila jsem chlad po celým těle a cítila jsem jak mě opouští síly a energie. Náhle jsem místo temnoty viděla světlo, které bylo na konci tunelu a čím víc jsem se k němu blížila, tím pomaleji jsem dýchala. Na samém konci tunelu se v rychlosti blesku odehrál můj krátký život a na konci byl ON...

28.2// Ich fühle mich gut.

28. february 2011 at 17:09 | RawR-LaDy |  Diary xP

Ahojte blogaři :P Po dlouhé době se ozývám taky do svého děničku..Trošku jsem tady na vás zanevřela a to od té doby kdy už jsem si pořídila normální deník a teď si do něho každý den píšu, ale slibuju že to napravím a to jenom díky vám :P Já mám příští týden konečné jarní prázdniny na které se opravdu vlemi moc těším a co vy a prázdniny? Máte je už zasebou nebo se na ně teprve chystáte jako já? Jinač jsem už 4 měsíce šťastně ve vztah pořád s tím mojím Malkinem♥ Miluju tě zlato moc :-* A co vy a láska? Daří se? Tak zatím čau čau :D♥

I need a doctor..

27. february 2011 at 10:39 | RawR-LaDy |  Můj život..
Znáte ten pocit, že chce te utéct ale nemáte kam?..
Hledáte skrýž, hledáte nějaké vhodné místo pro vás, ale snaha je zbytečná?...
Nevím co se to semnou poslední dobou dějě. Vždycky jsem byla ráda obklopená lidmi, potřebovala jsem s někým komunikovat a teď? Chci být sama..
Jenom já a moje hudba, která mi pomáhá. Potřebuju si lehnout do postele, na maximum do sluchátek pustit svoují muziku a uzavřít se do svýho světa..
V jednom bytě kde jsou nás čtyři k tomu dva psi a já mám pokoj přímo uprostřed bytu to jde fakt těžce..
Mamka se pak diví, že jsem protivná a jsem bez nálady..
Přitom sama kdysi měla v mém pokoji svojí ložnici a též jí vadilo, když jsme neustále procházeli kolem jí...
Taky potřebovala svojé soukromí, svojé teritorium..
Já to chápala..
Proto jsem si vždycky do pokoje vzala pití a jídlo a kolem ní jsem jenom prošla, když jsem potřebovala na wc..
Proč ona teďkom nechápe mě?..
Díky toho všechno co dělám mi připadá, že dělám špatně...
Ikdyž vím, že to tak není..
Život není lehký a nikdy nebude..

Děti vážně nenosí čáp? :P

23. february 2011 at 13:54 | RawR-LaDy

Téma týdne: Sex

Řekně te mi..má opravdu v dnešní době kdy už dvanácti letá děcka dupou jak králici vysvětlovat co to je sex? :D To že už děti nenosí čáp ví už i pěti leté děti a jak vlastně děti na svět přicházejí nebo jak si udělat dobře ví každý takže co je to sex? Na to si umíte odpověď sami i beze mě :P

Sex a já :P

16 let a dneska se svým přítelem jsem už 4 měsíce. Pořád si myslíš že má cenu se mě ptát jestli jsem panna? :D Jinak sex a já..před půl rokem jsem sex k životu nepotřebovala a pak když jsem už začala sexualně žít pořád mě to ještě nějak moc nebralo a teď?...Maminko co když bude ze mě Nymfomanka? :DD

Sexuální trapasy :P

Nebudu vám to vyprávět své trapasy na to se mám až moc ráda..:P ikdyž mohla bych se pochlubit s takovým menším zážitkem jak moje maminka přišla z práce a můj pes jí vítal u dveří a v čumáku držel obal od kondomu :D Jinak žádné trapasy se u mě nenajdou spíš jedná chvíle která byla trapná pro mé rodiče když jsem je načapala při činu ale tak se stává se...:DD

Poslední řádky...:P

Nejsem žádná mašina na sex ale taky jsem jenom člověk který díky lásce lítá v oblacích, takže sex miluju a už se bez něho dá se říct ani neobejdu, proto doporučuju všem sexovat opravdu z lásky a nejenom tak pro zábavu z toho nic nemáte jenom pohlavní nemoci a nějaké ty breberky mezi nohama :P :))


Andělé existují...

22. february 2011 at 13:27 | RawR-LaDy |  Můj život..

Život není fér...Myslím si že pro hodně lidí to není žádná novinka a pro mě už vůbec ne...
První ztráta dědy,pak ztráta soukromí a dá se říct svobody a nakonec ztráta mého oblíbeného kocoura Charlieho..
On a já? Silné pouto...
Tohle všechno za jeden půl rok a protože jsem člověk spíše uzavírajíci se do sebe nesu to težce a hodně težce ještě ponesu..
A jak zpívá můj největší vzor a nejoblibenější zpěvačka Lafee..Kdo jsem já?
To co jsem venku je jenom šílená poza..Směju se, dělám kraviny ale co je vlastně uvnitř mě?..
Tuhle otázku si poslední dobou kladu opravdu často a zatím jsem nepřišla na odpověď. V mé hlavě je šílený zmatek a poslední dobou se mi stává, že pořád měním názory na věci a dokonce i na lidi které mám ráda...
Do toho poslední dobou trpím migrénou a ta mi kazí ještě více náladu a jsem pořád podrážděná. Mé podrážděnosti si může všimnou ON...Právě na něm si někdy dost vyliju svou zlost a pak mě to mrzí. Je to člověk kterého miluju a ne můj fackovací panák!...:(
Už teď se šíleně těším až budou jarní prázdniny..budou jenom týden což mi nějak moc nepomůže, ale pořád lepší než nic..
Možná za ten týden se m podaří si některé věci opravdu srovnat v hlavě a možná že zmizí i ta imigréna když si nachvilku odpočinu od školy..
Možná, že někde naberu energii a budu si připadat po dlouhé dbě opravdu v pohodě..
Možná, že si odpočinu a nebudu už tak pdrážděná a budu mít v sobě větší chuť opravdu žít..
A jaké pak možná?
Dobře stojí za mnou poza abych pořád nemusela slyšet otázky ve stylu co ti je? co tě trápí? můžu ti pomoc? Ale jsou tu dva lidi, kteří takovou starost o mě mít nemusí..
Proč?..
Ikdybych ležela na smrtelné posteli a bylo by mi do pláče, s něma bych se smála pořád dál...
Oni jediní zamnou příjdou když vidí že mi je opravdu špatně a podají mi pomocnou ruku...
S těma dvěma strávím nejvíce volného času...
Je to ON -->> Člověk, který mi šíleně moc změnil život a kterého miluju nejvíc na světě a ONA -->> Kamarádka na život a na smrt, zná mě už od základni školy a zná mě ze všech nejlíp.
Lee a Malkin jsou mojí andělé a jenom když jsem s něma tak si dokážu odpovědět na otázku KDO JSEM JÁ?

ValentineDay...

15. february 2011 at 17:49 | RawR-LaDy |  Diary xP
A je zase po Valentýnu a za 365 dní to tu bude zas. Zase budou v televizi reklamy na různé čokolády se srdíčky, obchody se zase budou přehánět ve slevách a mi budeme sbírat peníze abysme svému miláčkovi něco koupili. Má to tak být? Jsme tu snad v Americe? Podle mého názoru je tenhle ,,svátek" zbytečný a ikdyž jsem už 4 měsíce šťastně zamilovaná, tak jsem ho neslavila. Proč? Protože, když někoho miluje te, dokazuje te mu to každý den a ne 14.2. Já abych svému příteli dokázala, že ho miluji nepotřebují den v kalendáři. Proto jsme si s mladým nic nekupovali a strávili jsme nádherný víkend u jeho babičky a dědečka na chatě a musím vám říct, že to bylo ohodně lepší než nějaké dárky. Čokoláda se hned sní, kytice po pár dnech zvadne, nějaký plyšáček po pár letech stejně zůstane v odpadech a nějaký řetízek se může kdykoliv ztratit ale vzpomínky vám nikdo v životě nevezme. Všem zamilovaným přeju v lásce hodně úspěchu a hodně krásných zážitkůch a nádherných chvil. Budťe šťastní jak já a můj mladý a dokazujte si lásku každý den. :))